Svaz pro hospodářskou a obchodní spolupráci - Ruská federace, Ukrajina, Bělorusko, Kazachstán, Vietnam

Kazachstán: 20 let míru a budování

Republika Kazachstán je stát, který se rozkládá ve střední Asii a ve východní Evropě. Podle územní rozlohy je 9. největší zemí na světě (2 milióny 724,9 tisíc km2). Na západě přiléhá k východnímu okraji delty Volhy, na východě hraničí s Altajským pohořím, na severu se táhne Západosibiřská rovina, na jihu země nalezneme pohoří Ťan-Šan.

Na severu a na západě hraničí s Ruskou federací - 7591,0 km, na východě s Čínou - 1782,8 km, na jihu s Kyrgyzstánem - 1241,6 km, Uzbekistánem - 2351,4 km a Turkmenistánem - 425,8 km. Celková délka suchozemské hranice činí 13392,6 km. Je omýván vodami bezodtokého Kaspického a Aralského moře. Kazachstán je největším vnitrozemským státem na světě.

 Dne 16. prosince 1991 byl přijat ústavní zákon O státní nezávislosti Republiky Kazachstán. Tento den byly položeny základy nové kazachstánské státnosti a toto datum se stalo tím nejdůležitějším v dějinách mladé republiky. Roku 2011 slaví Kazachstán 20. výročí své nezávislosti, oslavy se konají pod heslem "20 let míru a budování".

     Dne 28. ledna 1993 byla přijata první ústava nezávislého Kazachstánu. Dne 30. srpna 1995 se konalo republikové referendum ohledně návrhu nové ústavy, ve kterém skoro 90% obyvatel hlasovalo pro její přijetí. Na základě čehož bylo datum 30. srpna vyhlášeno státním svátkem - Dnem ústavy. Díky nové ústavě byly v zemi položeny základy nové státnosti, vytvořena jediná státní moc, jež byla schopna řídit a směrovat rozvoj společnosti. Ústava upevnila přechod k prezidentské formě vlády, v zemi byl vytvořen profesionální dvoukomorový parlament, byl zřízen nezávislý soudní systém. To vše umožnilo stabilizovat společensko-politickou situaci a soustředit se na vyřešení dalších problémů.

     Po získání nezávislosti se hlavním úkolem státu v zahraniční politice stalo stanovení zahraničněpolitických priorit a systému národní bezpečnosti, to jest svých národních zájmů, na základě čehož byla vytyčena strategie zahraniční politiky, obrany a vojenské doktríny.

     Od prvního dne nezávislosti uznaly země světa Republiku Kazachstán jako samostatný stát světového společenství. Roku 1992 se Kazachstán stal členem OSN. Republika také získala členství v mezinárodních organizacích, např. v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj (IBRD), Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD), Mezinárodním měnovém fondu (MMF), Světové bance (WB) a v dalších. 

     Za léta existence Kazachstánu jakožto nezávislého státu došlo k zásadním kvalitativním i kvantitativním změnám na politické scéně republiky. V současnosti v zemi existuje několik politických stran, v souvislosti s čímž lze v Kazachstánu konstatovat definitivní vytvoření pluralitního systému a jeho přeměnu v běžný atribut politického života.

     Kazachstán prohlásil, že si neklade územní nároky vůči žádnému státu na světě, že považuje zachování míru za prioritní cíl státní politiky; odmítá válku či hrozbu vojenskou silou jako prostředek k dosažení politických, hospodářských a jiných cílů; usiluje o získání statutu bezjaderného státu a přistupuje ke smlouvě o nešíření jaderných zbraní; podporuje zásadu nepoužití zbraní hromadného ničení jako první a zasazuje se, aby stejný závazek přijaly všechny státy světového společenství; drží se zásady neměnnosti stávajících hranic a nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných států.

     Kazachstán prostřednictvím mezinárodních smluv se sousedními státy zajistil nejdelší suchozemskou hranici na světě, vybudoval tak přátelské vztahy a navázal vzájemně výhodnou spolupráci se sousedními a vedoucími státy. V současnosti republika navázala diplomatické vztahy se 138 zeměmi a má přes 70 diplomatických zahraničních misí. Díky aktivní spolupráci s dalšími státy v různých oblastech bylo uzavřeno přes 3 tisíce mezinárodních smluv na mezistátní, mezivládní a meziresortní úrovni. 

     Od prvních dnů své nezávislosti Kazachstán směřoval k budování  otevřeného demokratického státu. Za tímto účelem vedení státu vypracovalo počáteční základní směry rozvoje Kazachstánu. V oblasti ekonomiky bylo naplánováno dosažení následujících cílů: vytvoření sociálního tržního hospodářství; vytvoření právních a jiných podmínek pro uskutečnění zásady ekonomického sebeurčení člověka; zavedení národní měny; dosažení samostatně či spolu s jinými státy konkrétního postavení na světových zbožových trzích; nasycení spotřebitelského trhu; získávání a aktivní využití zahraničních investic pro rozvoj Kazachstánu.

     Byl také stanoven časový harmonogram pro dosažení základních hospodářských cílů. Během první etapy (1992 - 1995) - odstátnění, privatizace majetku a nasycení spotřebitelského trhu zbožím. Během druhé fáze (1996 - 2005) mělo dojít k postupnému překonání ekonomiky zaměřené na těžbu surovin, urychlený rozvoj dopravní sítě a telekomunikací, vytvoření rozvinutých trhů zbožových, měnových a dalších trhů: kapitálových, práce, cenných papírů, duševního vlastnictví. Během třetí etapy v délce 5 - 7 let musí dojít k urychlenému tempu rozvoje otevřené ekonomiky, dosažení na základě toho strategických cílů pro přechodné období, upevnění pozice Kazachstánu ve světovém obchodě a zařazení se mezi nové průmyslové státy.

     Strategické cíle v oblasti sociálního rozvoje byly definovány následovně: vytvoření společnosti, ve které by byl v praxi zajištěn blahobyt pro všechny; garance svobody podnikání pro  všechny; rozvoj etnické svébytnosti a zachování národně-kulturní rozmanitosti  Kazachstánu; zvyšování příjmů, důchodů a příspěvků v souladu s mírou růstu a stabilizací ekonomiky, její integrací do světových ekonomických vztahů. 

     Na základě kvalifikovaného rozdělení priorit v ekonomice byly získány velké zahraniční investice. Tyto investice v podmínkách velkého nedostatku finančních prostředků, zvláště během počátečního období nezávislosti, umožnily nejen obnovení základních odvětví, ale i modernizaci výroby, zajištění množství produkce na světových trzích, řešení klíčových problémů sociálního a hospodářského rozvoje země. Díky tomu, že byly podniknuty kroky pro vytvoření příznivého investičního prostředí, překročil během let nezávislosti objem zahraničních investic do státní ekonomiky 131,9 miliard dolarů USA, což je jeden z nejlepších výsledků nejen v SNS, ale i ve východní Evropě. Díky vyvážené státní investiční politice získal Kazachstán za roky své nezávislosti přes 80 procent všech zahraničních investic do střední Asie. 

     HDP na obyvatele v roce 2011překročil 10 000 dolarů USA, přičemž v roce 1994 to bylo jen 700 dolarů. Kazachstán plánuje, že v roce 2016 HDP dosáhne 15 tisíc USD, v důsledku čehož má před sebou republika ambiciózní úkol - stát se do té doby jedním ze států, jež mají vysoké příjmy na obyvatele. 

Z historického hlediska je to velmi krátké období, během kterého si Republika Kazachstán si upevnila pověst odpovědného subjektu v mezinárodních vztazích. Stát se aktivně účastní řešení aktuálních světových problémů a utváření nového světového řádu. Dnes se na Kazachstán na světové scéně zaslouženě pohlíží jako na generátor stability, dynamický a vzkvétající model státního rozvoje. 

     Úspěšně se uskutečňují programy pro průmyslový a inovační rozvoj, rozvoj zemědělství a obnovu venkova. Roku 2010 byl přijat Státní program pro usilovný průmyslový a inovační rozvoj ekonomiky země, jež bude zaměřen na zajištění stabilního a vyváženého hospodářského růstu pomocí diverzifikace a větší ekonomickou konkurenceschopnost. Modernizace země, zajištění její konkurenceschopnosti v podmínkách světové globalizace - to je hlavní směřování rozvoje Kazachstánu během nadcházejícího období.

     Vzrůstající vliv Kazachstánu v regionu i ve světě obecně je podporován pomocí úspěšného uskutečňování řady zahraničně-politických iniciativ, je zajišťován pomocí strategického partnerství s vedoucími státy, aktivní činnosti v mezinárodních organizacích a je založen na dynamickém růstu ekonomické síly republiky, postupném rozšiřování obchodně ekonomických a investičních vztahů se zahraničím. Roku 1992 se Kazachstán dobrovolně vzdal jaderných zbraní a díky mezinárodní iniciativě hlavy státu v oblasti zajištění globální bezpečnosti, jakožto stát s pověstí aktivního přívržence odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení, obdržel mezinárodní záruky bezpečnosti od vedoucích jaderných velmocí. V roce 2009 Kazachstán inicioval, aby se den 29. srpna stal Mezinárodním dnem proti jaderným pokusům. Výbor Valného shromáždění OSN, jenž má na starosti otázky odzbrojení a bezpečnosti, podpořil tento návrh, a tak v srpnu roku 2010 si svět poprvé připomenul Den proti jaderným pokusům. Také utváření příznivých vnějších podmínek napomáhalo získávání zahraničních investic, zlepšení blahobytu kazašského lidu.

     Po celou dobu nezávislosti je podporován aktivní politický dialog s Evropskou unií. Díky realizaci státního programu Cesta do Evropy se Kazachstánu podařilo dovést spolupráci s klíčovými mocnostmi Starého světa na vyšší úroveň širokého partnerství. Státy Evropské unie jsou nyní hlavními obchodními a investičními partnery naší republiky ve světě. Velkým úspěchem Kazachstánu se stalo přilákání nejlepšího vybavení a technologií z členských států EU za účelem uskutečnění Strategie průmyslového a inovačního rozvoje země.

     Kazachstán je spolehlivým a odpovědným energetickým partnerem EU. Je třetím největším dodavatelem energie do Evropy po Rusku a Norsku ze zemí, které nejsou členy OPEC. Evropským partnerům byla nabídnuta účast na společném vypracování a přijetí, na multilaterální či bilaterální úrovni, Energetické charty Kazachstán-EU: 2020. Naše široká spolupráce s evropskými státy musí být zohledněna v nové základní dohodě mezi Kazachstánem a EU.

     Posílení mezinárodní prestiže Kazachstánu napomáhá aktivní účast naší země v práci mezinárodních organizací na globální i regionální úrovni. Přičemž se RK angažuje pouze v těch strukturách, jejichž činnost je v souladu s cíli a zásadami stanov OSN.

     Jedním z největších úspěchů kazašské diplomacie se stalo předsednictví v OBSE a uspořádání Summitu Organizace v Astaně v prosinci roku 2010.

     Republika Kazachstán nadále přikládá velký význam vztahům s Českou republikou, jež jsou založené na vzájemné důvěře, porozumění a podpoře. V současnosti zde jsou veškeré předpoklady pro prohlubování spolupráce, o čemž jasně svědčí obsah, intenzita a téma otázek, jež jsou zařazeny na pořad jednání obou států.

     Diplomatické vztahy mezi Republikou Kazachstán a Českou republikou byly navázány 1.ledna 1993. Dne 29.prosince 1994 bylo v Kazachstánu otevřeno Velvyslanectví České republiky. Od 15.dubna 1997 v Praze funguje Diplomatická mise RK, jež byla roku 2004 povýšena na velvyslanectví. 

     Česko podpořilo stanovené priority RK a kladně ohodnotilo kazachstánské předsednictví v OBSE v roce 2010. Shoda či podobný přístup obou stran k aktuálním mezinárodním problémům, zvláště v oblasti bezpečnosti a boje proti novým výzvám, napomáhají vzájemně výhodnému partnerství v rámci OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizacích, a také prohloubení spolupráce v oblasti programu NATO Partnerství pro mír a Rady Severoatlantického společenství.

     Významného rozvoje bylo dosaženo v meziresortní spolupráci v oblasti dopravy, financí, cestovního ruchu a v oblasti humanitně-kulturní, která je podporována dobrou dynamikou výměnných pobytů a podepsáním bilaterálních meziresortních dohod. Stávající Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci vytváří nezbytné podmínky pro zvýšení efektivity kazašsko-české spolupráce v uvedených oblastech. Konalo se 5 zasedání Mezivládní komise, v jejich rámci pořádaná business fóra zásadně upevnila už existující ekonomické a investiční možnosti. 

     Česko považuje Kazachstán za jeden z perspektivních trhů pro prodej českých výrobků ve středoasijském regionu, velký zájem panuje o rozvoj spolupráce v energetickém odvětví. V této souvislosti se stalo důležitou událostí zahrnutí Kazachstánu českou vládou mezi 12 nejperspektivnějších obchodních partnerů Česka. Pro kazašskou stranu v rámci uskutečňování Státního programu intenzivního průmyslového a inovačního rozvoje je aktuální získání strojírenské technologie z Česka, jelikož tento průmysl je nejsilnější stránkou českého hospodářství, jež tvoří základ vývozního potenciálu Česka.

     V Kazachstánu je registrováno 76 firem s českým kapitálem a akreditováno 20 zástupců českých firem.

     Také se postupně rozvíjejí kontakty mezi regiony. Oblastní centra Západokazachstánské oblasti Kazachstánu a Moravskoslezského kraje Česka, města Uralsk a Ostrava, se stala sesterskými městy. Byly navázány vztahy mezi Karagandinskou oblastí a Jihomoravským krajem, Akmolinskou oblastí a Karlovarským krajem, Východokazachstánskou oblastí a Plzeňským krajem.    

     Na vysoké úrovni se nachází i kulturní a humanitní spolupráce. Různé umělecké soubory a díla z Kazachstánu se pravidelně účastní různých akcí v Česku. S podporou velvyslanectví probíhají v Praze každoročně dny kazachstánské kultury, které zahrnují různé přednášky, výstavy, fotoreportáže a přehlídky dokumentárních a hraných filmů o Kazachstánu. V Česku též studuje přes 1000 kazašských studentů.

     Došlo také k prudkému nárůstu v oblasti cestovního ruchu, v roce 2010 Česko navštívilo asi 10 tisíc kazašských turistů. K velkému přílivu českých turistů v RK přispěl i zjednodušený postup při vydávání kazašskou stranou dvojnásobných turistických víz platných po dva měsíce. 

     Smluvně právní základ kazašsko-českých vztahů vytváří všechny nezbytné právní předpoklady pro aktivní a plodné vzájemné působení dvou států v různých oblastech. Skládá se z 16 bilaterálních dokumentů, jež byly uzavřeny na mezivládní a meziresortní úrovni.

Velvyslanectví Republiky Kazachstán v České republice

Zdroj: Ikonapress.info